Raná historie demokracie
S prvním způsobem demokratického řízení státu se lze setkat již u tzv. městských států v Řecku. Nejznámější příklad představují Athény, ve kterých model demokracie dosáhl patrně největšího stupně rozvoje. Časově lze počátek tohoto období přibližně zasadit do poloviny 5. století před naším letopočtem. S demokracií ve své rané podobě se poté lze setkat ještě dalších sto let až po obsazení římskými vojsky. Tehdejší demokratické principy se však od těch současných v řadě oblastí významně lišily. Jako jeden z hlavních rozdílů lze jmenovat nerovnoprávnost všech občanů. Veřejných hlasování se totiž nemohli zúčastnit ženy či otroci. Naopak tomu muži svého práva využívali k prosazování politických postojů. Velké změny je potřeba dále hledat v právním systému. Mnohdy totiž nedocházelo k zajištění patřičné ochrany práv menšin. Některá tehdejší rozhodnutí proto byla v rozporu se současnými demokratickými principy.
Přerod k nynější podobě
Dosavadní forma demokracie se začala formovat až na počátku novověku. S prvními moderními formami tohoto vedení státu se lze například setkat v USA. Základní myšlenky demokracie pak byly hnacím motorem pro iniciátory Velké francouzské revoluce. Významný pokrok dále představuje zrušení feudálního systému a zavedení principu volby politického zástupce. Další vývoj je následně ve znamení rozšiřování skupiny voličů, která se postupně rozrůstala až do své současné podoby. Právo volit tak nezískali jen někteří specifičtí občané - například lidé, kteří nedosáhli plnoletosti. Částečným pozastavením vývoje demokracie byla přelomová situace v období během světových válek. V některých státech však tento nepříznivý trend pokračoval určitou dobu i po ukončení tohoto válečného konfliktu. V současnosti se lze naopak setkat se snahou zavádět demokratické řízení státu i v zemích, ve kterých tento systém nemá dlouhou historii.